Vyhledávání

Na společnosti působící v EU dopadne brzy povinnost reportingu dat udržitelnosti podle směrnice CSRD. Více uvádíme tady. Vykazování dat bude komplexní, v rámci všech pilířů. Půjde o informace nejen tzv. tvrdá kvantitativní data, ale i tzv. kvalitativní a kombinace obojího. Společnosti by měly začít mapovat své aktivity napříč celým spektrem ESG a zvyšovat svou znalost konkrétních požadavků dle CSRD/ESRS. I v Česku najdeme společnosti, které své cíle a aktivity v oblastech udržitelnosti již vykazují a jejich reporty jsou inspirací pro ty, kteří začínají. Jako příklad uvádíme Plzeňský Prazdroj. Společnost Plzeňský Prazdroj dlouhodobě udává směr v oblasti zodpovědného firemního chování a za nové inspirativní podněty v oblasti udržitelnosti. V roce 2022 získal dvě prestižní oceňení TOP Odpovědná firma 2022, za svoji Zprávu o udržitelnosti, kterou odborná porota ocenila jako nejlepší v Česku. Zároveň obdržel vůbec nejvyšší cenu v rámci soutěže a stal se tak Trendsetterem mezi velkými firmami. Inspirace ve zprávě o udržitelnosti Plzeňského prazdroje můžete najít zde

Důležitou částí ESG v oblasti S je také vztah a komunikace se zákazníky a konečnými spotřebiteli. Je důležité, aby společnosti vysvětlovaly dopad svého podnikání na spotřebitele a životní prostředí. Efektivní komunikace začíná určením klíčových témat, o kterých bude společnost informovat. Obr. zdroj: Aramark Společnost Aramark, poskytovatel gastronomických služeb, ve své komunikaci zdůrazňuje důležitost zdraví a vzdělání v oblasti kvalitních a zdravých potravin a jejich zpracování. Firma sleduje udržitelné postupy jako je nákup potravin od místních farmářů a používání recyklovatelných příborů. Aramark však nejen používá udržitelné metody, ale aktivně zapojuje i své zákazníky. Nabízí jim rady, jak snížit plýtvání jídlem, umožňuje si vybrat velikost porcí a nabízí alternativy jako salát místo jiných složek jídla. A tím zlepšit své zdraví a zároveň snižovat dopad na životní prostředí. Tímto přístupem Aramark nejenže splňuje standardy sociální odpovědnosti v rámci ESG, ale také ukazuje, jak může být vztah mezi firmou a zákazníkem vzájemně prospěšný. A jak se daná oblast promítne do reportingu dat udržitelnosti? Požadavek CSRD/ESRS S4 pro spotřebitele a koncové uživatele (ESRS S4 Consumers and end-users) povzbuzuje firmy k aktivnímu dialogu s zakazniky. Společnosti by měly vysvetlovat, jak jejich podnikání ovlivňuje život spotřebitelů a prostředí kolem nich. Efektivní komunikace začíná s stanovení témat, o nichž firma bude hovořit. Více o přístupu Aramark: tady

Jak inovativně propojit vlastní byznys, jeho pozitivní, ale i negativní dopady a zároveň poskytnout novou službu (nejen) svým zákazníkům? Společnost DPD spustila program měření kvality ovzduší, kde každý Pražan může zjistit, jak je na tom okolí jeho bydliště, zda je vhodné například jít na procházku, sportovat, nebo raději zavřít okno. Po hlavním městě denně projíždí 70 dodávek DPD, na kterých jsou umístěna laserová měřicí zařízení, další jsou pak instalována na 20 budovách. Data jsou snímána každých 12 vteřin a aktualizována v reálném čase 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. DPD díky spolupráci s partnerem Pollutrack měří jemné prachové částice PM2,5 (menší než 2,5 μm), které jsou velmi rizikové pro lidské zdraví. Kvůli své miniaturní velikosti se mohou dostat hluboko do plicních kanálků, ty poté ucpávají a způsobují dýchací a srdeční problémy. Nutno dodat, že společnost DPD si je vědoma, že doprava ve městě (výfukové plyny) je hlavním emitentem PM2,5 a podniká kroky k přechodu na čistou-bezemisní dopravu. Například díky rozšiřování městských DPD cyklodep, nasazování pěších kurýrů, kurýrů na elektrokolech a nízkoemisních dodávek. Česká pobočka DPD se zavázala, že do roku 2025 bude doručovat v Praze a Ostravě pouze nízkoemisními prostředky. Na základě měření pak DPD může také optimalizovat trasy kurýrů a v ideálním případě spolupracovat s místní samosprávou. Data z projektu jsou pak jedinečným zdrojem pro lokální autority a projekty zamezující znečištění ovzduší. Více o projektu: tady

Zelené pronájmy, tzv. green lease, jsou stále častější. Jde o dohody uzavírané mezi nájemníky a majiteli nemovitostí s cílem snížit environmentální dopady a podpořit udržitelný způsob využívání budovy. Tyto smlouvy se stávají stále důležitějšími v kontextu ESG, protože majitelé nemovitostí mají zájem o co "nejlepší" data, která reflektují například požadavek na jejich výpočet uhlíkové stopy nebo reportování dat udržitelnosti v rámci jejich majetkového portfolia. Zelené smlouvy mohou například obsahovat: závazky týkající se snižování spotřeby energie, což může vést ke snížení nákladů na energii pro nájemníky a k menším emisím skleníkových plynů pro nájemníky a ve finále i majitele budov. ustanovení týkající se kvality vzduchu a omezení používání škodlivých látek, což přispívá k lepšímu zdraví nájemníků. ustanovení o povinném třídění odpadu a úspoře vody. majitelé nemovitostí mohou být povinni provádět renovace a údržbu nemovitostí s ohledem na energetickou účinnost a environmentální standardy. povolení nájemníkům instalovat ekologické technologie, jako jsou solární panely nebo energeticky úsporné spotřebiče, což může snížit jejich náklady na energii. Zelené smlouvy mají pozitivní dopad jak na majitelé nemovitostí (zvyšují hodnotu nemovistostí, snížení provozních nákladů, ochrana životního prostředí…), tak na nájemníky (lepší kvalita bydlení, nižší spotřeba vody a energií, možnost instalace ekologických technologií). Zdroj: CPIPG Od letošního roku zahájila společnost CPI Property Group iniciativu v rámci níž nabízí zelené nájemní smlouvy svým klientům v České Republice. CPIPG si stanovila za cíl do roku 2030 snížit celkovou intenzitu emisí skleníkových plynů o 32,4 % ve srovnání s rokem 2019. Většinu těchto emisí, tedy téměř osmdesát procent, v současnosti generují nájemníci. Implementace dobrovolných zelených smluv by mohla značně redukovat množství emisí. Od roku 2030 by se, podle odhadu Petry Hajné, ESG manažerky společnosti CPIPG, měli zelené nájemní smlouvy stát povinností. Prvním krokem k snížení emisí je vždy mapování emisí a výpočet aktuální uhlíkové stopy a právě zelené smlouvy umožňují CPIPG sběr těchto dat. Sdílení dat bývá oboustranné, nájemníci tak dostávají přístup k celkové spotřebě energií v daném objektu. Ke spolupráci dochází i mezi společnostmi pod “zelenou smlouvou”, ty spolupracují na investicích do budov, na výměně technologií a obnově zařízení. Detailní rozhovor s ESG manažerkou Petrou Hajnou zde a více o udržitelné strategii CPIPG zde.

Firmy a jejich CEOs mají významný hlas, který můžou využít i pro rozvoj a urychlení agendy udržitelnosti a ESG. V jednotě je síla, pro hlas byznysu to platí dvojnásob. A nemusí být slyšet jen v rámci asociací a dalších platforem, ale i jako iniciativa ke konkrétním problémům a nabídnout jejich řešení. Zdroj: jsmefer.cz V září 2023 byl hlas byznysu a CEOs slyšet i v Česku. Ke konkrétnímu problému, kterým je nemožnost stejnopohlavních párů uzavírat manželství. Konkrétní problém s dopadem na společnost i ekonomiku firem. Skoro 70 firem žádá po vládě reálně proveditelnou změnu - manželství pro všechny. 🏳️‍🌈 Přijetí manželství pro všechny páry má totiž podle ekonomické analýzy výzkumné organizace Open For Business potenciál ušetřit až 38 miliard korun ročně. Výzvu inicioval generální ředitel Vodafonu Petr Dvořák a připojili se k ní i největší zaměstnavatel v Česku ŠKODA AUTO, ale i řada dalších velkých i menších firem jako například Plzeňský Prazdroj, IKEA, Staropramen, Moneta Money Bank, MasterCard, Microsoft, Česká podnikatelská pojišťovna, Danone a další. Zaměstnanci a zaměstnankyně žijící ve stejnopohlavním svazku nebo vychovávající dítě totiž nemají nárok na stejné benefity, jaké stát nabízí všem ostatním, jde například o dny volna pro registraci nebo rodičovskou a otcovskou dovolenou. Firmy, které se rozhodnou měřit všem stejným metrem, pak tyto zdánlivé samozřejmosti kompenzují z vlastních prostředků a třeba volno pro rodiče platí ze svého. Jde o příklad toho, že byznys a CEOs jsou důležitými hráči. Nejen pro debatu o důležitých vizích, strategiích. Ale pro přímý tlak k akci. Více o výzvě: https://www.jsmefer.cz/66_firem_vyzvalo_premira_fialu_k_prijeti_rovnych_snatku

Firemní dobrovolnictví přináší řadu benefitů pro firmy, které daleko přesahují pouhou pozitivní image v očích veřejnosti. Zapojením zaměstnanců do dobrovolnických aktivit mohou firmy posilovat týmovou spolupráci, rozvíjet dovednosti svých pracovníků a zvyšovat jejich loajalitu a spokojenost v pracovním prostředí. Dobrovolnictví také nabízí příležitost k hlubšímu propojení firmy s komunitou, což může otevřít dveře k novým partnerstvím a obchodním příležitostem. V neposlední řadě, podpora dobrovolnictví demonstruje sociální odpovědnost firmy, což může přilákat eticky orientované zákazníky a investory. Zdroj: ČPP Příkladem společnosti, kde jsou zaměstnanci dlouhodobě aktivně zapojeni do firemního dobrovolnictví je Česká podnikatelská pojišťovna. Zájem zaměstnanců angažovat se v rozmanitých veřejně prospěšných projektech každoročně roste. V roce 2022 se zapojilo 72 % zaměstnanců s celkem 663 dobrovolnickými dny. Poprvé se také mohli zaměstnanci ČPP věnovat dobrovolnickým aktivitám 2 dny v roce. Dobrovolníci se nejvíce věnovali péči o zvířata (Zoologická zahrada hl. města Prahy, Zámek Hořiněves ožívá, Zoologická zahrada Ostrava). Velkou měrou přispěli také k regionálnímu a komunitnímu rozvoji (Židovská obec v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Revenium) a zapojili se také ve zdravotní oblasti (Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze). Top management strávil svůj dobrovolnický den v Centru Paraple, kde pomáhal zvelebit prostředí pro klienty centra a daroval 200000 Kč na jeho běžný chod a na nákup zdravotních pomůcek pro hendikepované. Více o zapojení zaměstnanců do firemního dobrovolnictví v ČPP tady.

Zadržení dešťové vody v krajině má mnoho benefitů pro ekosystém a obyvatele v místě. Kromě podpory biodiverzity v místě a ozelenění jde o významné adaptační opatření, který udržuje příjemnější mikroklima a brání přehřátí povrchu. V Česku existuje od loňského roku povinnost dešťovou vodu zachytávat. Pokud něco takového není možné, pak je varianta vypouštět vodu ze srážek do oddělené dešťové kanalizace, která vodu nevede do centrální čistírny odpadních vod. Až posledním řešením je odvádět dešťovku do klasické kanalizace. Zdroj: YIT Příkladem maximálního využití dešťové vody je projekt SUOMI Hloubětín developerské společnosti YIT. Celý systém funguje tak, že odvod dešťových vod v areálu zajišťuje kaskádový systém rigolů, průlehů, koryt nebo poldrů a centrálního vsakovacího objektu (malé jezírko u Rokytky). Voda je tedy ze zpevněných ploch, jako jsou silnice, chodníky, nebo střechy a terasy, odváděna přirozenými prvky v krajině, které ji vsáknou. Centrální vsakovací objekt neznamená nic jiného než malé jezírko u zmíněné Rokytky. To má pojímat všechnu vodu. Až v momentě, kdy už svoji kapacitu vyčerpají všechny zmíněné průlehy i poldry – což jsou střídavě suchá a zamokřená místa – a přesytí se i malé jezírko, dojde k tomu, že se přebytečná voda bezpečnostním přepadem odvede právě do kolem protékající říčky. Finský developer kvůli tomu i část okolí Rokytky revitalizoval. K tomu pro změnu využil meandrů a niv, což v důsledku pomohlo tomu, že tok lépe zadržuje vodu. V samotném rezidenčním objektu zase funguje složitý systém propojeného potrubního vedení. Více o projektu SUOMI tady.

Spolupráce je klíčovým prvkem v oblasti udržitelnosti. Když se spojí síly, je možné mít vyšší dopad ve vlastních aktivitách v oblasti udržitelnosti a na druhou stranu může vzájemná spolupráce přinést i nezamýšlený pozitivní efekt. Spojením sil mohou firmy zvýšit pozitivní dopad na životní prostředí, zlepšit vztah se zákazníky a zároveň podnítit inovace uvnitř firmy. Zdroj: Rohlík.cz Příkladem může být spolupráce mezi e-shopem s potravinami Rohlík.cz a online antikvariátem Knihobot.cz. Rohlík tím nabízí novou službu, Knihobot získává novou infrastrukturu i v regionech, zákazníci pohodlněji prodají své nadbytečné knížky, příroda uvítá méně naježděných kilometrů za jejich svoz a ještě jsou podpořeny matky samoživitelky, děti bez domova nebo senioři v nouzi. Rohlík totiž věnuje 100 % své provize za tuto službu na dobročinné účely. Více o společném projektu zde a zde.

V mnoha oborech čelí firmy problému najít nové zaměstnance s odpovídajícím profilem. Skupinou s velkým a nevyužitým potenciálem jsou rodiče malých dětí a matky na rodičovské dovolené. Mnoho žen na rodičovské dovolené chce být součástí pracovního kolektivu, nadále se vzdělávat, kariérně se rozvíjet nebo mít alespoň nějaký příjem. Až 55 % žen na rodičovské dovolené by rádo pracovalo, ale nemohou. Zároveň ale potřebují flexibilitu, aby mohly skloubit práci s péčí o děti a domácnost. Zdroj: ESG report Antal Společnost Antal proto rozjela MAMAcademy, která pomáhá ženám na rodičovské ke kariéře v recruitmentu. Dělají to pomocí flexibilních pracovních úvazků na přibližně 3 hodiny denně, možnosti práce na dálku a potenciálu plného či zkráceného úvazku v budoucnu. Kromě výše zmíněného dostanou zájemkyně bezplatné úvodní školení, aby se zorientovaly v oblasti náboru zaměstnanců, která pro ně může být nová. Následně mají k dispozici mentora či mentorku, jenž jim pomůže v začátku. A pokud chtějí ženy na rodičovské na chvíli odejít z domu a změnit prostředí, mohou přijít pracovat do pražské kanceláře, která je vybavena dětským koutkem. Více o MAMAcademy tady.

Stavebnictví přispívá k 38% celkových globálních emisí, s tím, že každý týden se postaví budovy o velikosti celého Paříže​​. Odhaduje se, že stavebnictví vytváří třetinu celkového odpadu světa a alespoň 40% celosvětových emisí CO2, což je v porovnání s 2-3% způsobenými leteckou dopravou významný dopad. Také I v Praze jsou odpady ze stavebnictví nejvýznamnějším materiálovým odpadním tokem. Na druhou stranu se staré budovy demolují, což komplikuje znovuvyužití nejen stavebních materiálů, ale i stavebně - interiérových prvků. Důležitým principem je tak dekonstrukce na základě demoličního auditu, kdy je budova postupně rozebrána na jednotlivé složky, které jsou dále využity a ideálně přímo v místě nové stavby. Takový příklad přináší společnost Skanska. Budova Mercury (bývalá Merkurie v pražských Holešovicích) se stane prvním českým kancelářským komplexem postaveným podle zásad cirkulární ekonomiky - dekonstrukce, kde budou znovu využity materiály z původní budovy stojící na tomto místě. Skrze tento přístup může Skanska významně snížit environmentální dopad stavby. Vyjádřeno také uhlíkovou stopou projektu. Cirkularita, jako klíčový prvek udržitelného stavebnictví, je zde využita ke snížení dopadů stavebnictví na životní prostředí, což zahrnuje opětovné využití stávajících materiálů,např. betonu (pro stavbu nosné kostrukce je znovuvyužit původní beton - je rozemlet a zpracován). Dokonce i zachování některých částí interiéru původní budovy. Staré kuchyňské linky byly znovu použity v domech pro uprchlíky a bylo darováno zhruba 100 ks dveří Fakultní nemocnici Bulovka. Projekt počítá také s plány na vytvoření nového parku v těsné blízkosti budovy. Více o projektu Mercury zde.

Založení rodiny a výchova malých dětí je velkým životním milníkem pro většinu zaměstnanců. V ČR těm vstřícným vůči rodině organizace Síť pro rodinu uděluje na základě auditu Certifikát společnost přátelská rodině. Jde o firmy, které nabízejí rodičům dětí vstřícné podmínky jako flexibilní úvazky, prorodinné benefity, rodinné slevy a další. Společnosti, které se rozhodly naplňovat principy společenské odpovědnosti v oblasti slaďování rodinného a profesního života. Zdroj: Linet Jedním z dlouhodobých držitelů certifikátu je společnost Linet s.r.o. Již v roce 2014 založila (nejen) pro své zaměstnance firemní školku Linetku. Absolvovala genderový audit, aby si potvrdila rovný přístup nehledě na pohlaví zaměstnance. Více o auditu Společnost přátelská rodině tady O přístupu společenské odpovědnosti Linet tady.

Jak dále naložit s odpadem, který vzniká při výrobě a dát mu ještě další život? V rámci úspor se jedná o logický krok do maximálně možné míry využít materiálové vstupy, které společnost má. Je pak nasnadě je zužitkovat do výrobku, který bude sloužit dál. Ten může být navíc v rámci společenské odpovědnosti firmy například darován potřebným. Zdroj: VUCH Příkladem může být společnost VUCH, která vyrábí módní doplňky (kabelky, peněženky apod.) Nepovedené látkové kusy z výroby jsou rozdrceny, smíchány s polystyrenovými kuličkami a je z nich vyroben vak na sezení. Za tři prodané vaky daruje VUCH jeden do vybraných mateřských škol. Více o vacích VUCH zde.