Vyhledávání

Tyrkysové společnosti jsou příkladem moderního a agilního řízení společností. Tyto firmy zavádí plochou firemní kulturu bez formální hierarchie. Takto řízené jsou schopny pružně reagovat na rychle měnící se prostředí, například na požadavky stakeholderů, na dopady vlastních aktivit nebo na události odehrávající se v makroprostředí společnosti. Tyrkysové společnosti byly poprvé popsány v knize Budoucnost organizací od autora Frederica Lalouxe. Jedná se o firmy budoucnosti, které se zakládají na autenticitě. Autor dělí společnosti na celkem pět skupin: 1. Červené: jedná se o společnosti s násilným řízením, řadí pod ně gangy a mafie, 2. Žluté: mají vysokou míru vedení, řídí se skupinovými normami. Jedná se například o školy, církve nebo armády. 3. Oranžové: mají hierarchickou strukturu, pevně definované procesy a dávají důraz na efektivitu. Spadají pod ně například korporáty. 4. Zelené: jedná se o pluralitní společnosti, jejichž charakteristickým znakem je koexistence různých názorových skupin. Je prosazována rovnost, harmonie, spolupráce, konsenzus, důvěra a lidský přístup. Tento model se aplikuje například ve společnosti Ben & Jerry‘s. 5. Tyrkysové: jedná se o trend 21. století a možnou budoucnost firemní kultury. Jsou založeny na principu sebeřízení na základě dané role a vytrácí se hierarchický přístup. Společnosti upřednostňují zaměstnance tam, kde mohou uplatnit své silné stránky, a kde mohou být autentičtí. Ze začátku to není snadné Strukturální změny mohou být při přechodu na tyrkysovou firmu ze začátku hodně pomalé a bolestivé. Ne každý se v systému, kde je kladen velký důraz na svobodu, flexibilitu a nic není pevně dané, cítí pohodlně. S tímto ohledem se musí hledat lidi, kteří se budou v sebeřídící firmě cítit dobře a uplatní zde své nadání. Na silné stránky jednotlivců se koncept tyrkysové organizace zaměřuje obzvláště. Dává zaměstnancům prostor realizovat se i nad rámec jedné pozice, chopit se různých příležitostí a profesně i osobnostně hodně vyrůst. Není překvapením, že na sebeřídící formu přecházejí spíše menší společnosti. Výjimkou je třeba technologická firma Etnetera, která má přes 150 zaměstnanců a funguje na bázi rozčleňování do menších proměnlivých týmů. Mezi tyrkysové organizace se v Česku řadí také třeba Czechitas, Bezobalu, Applifting nebo Frank Bold. Nezisková organizace Czechitas je jednou ze organizací, které se považují za tyrkysové. Jedná se o organizaci, která přivádí ženy do světa IT. Společnost jde cestou tyrkysu téměř od samotného počátku jejich existence. Flexibilita Nyní funguje na tomto principu asi 70% organizace. Ta dává velký důraz na individualitu zaměstnanců, týmového ducha a společné hodnoty. Dále umožňují zaměstnanců velmi často zkrácené úvazky, díky kterým mohou fungovat ve více odděleních a být tak pružnější. Zkrácené úvazky jsou mnohdy výhodné pro ženy, které tvoří velkou část zaměstnanců organizace. Bez přímé hierarchie Na rozdíl od typických tyrkysových organizací, které úplně ruší hierarchickou strukturu, ve společnosti Czechitas mají 3 úrovně organizace: vrcholové vedení, kapitány jednotlivých oddělení a následně všechny ostatní. Nicméně všechny tři skupiny přichází pravidelně do kontaktu. Více o tyrkysových společnostech můžete najít zde. Krátký rozhovor o fungování tyrkysu ve společnosti Czechitas můžete najít zde.

Ochrana a podpora biodiverzity jako klíčová součást ESG strategie Až do nedávné doby byla ochrana biodiverzity v rámci firemní ekologie často opomíjeným tématem. To se však začíná měnit s narůstajícími požadavky spojenými s ESG (Environmentální, Sociální, Governance) principy. Biodiverzita je nyní uznávána jako jeden z šesti hlavních cílů EU taxonomie, což odráží její rostoucí prioritu v environmentálních strategiích. Cíle a projekty Letiště Václava Havla Letiště Václava Havla v Praze si klade za cíl zvýšit biodiverzitu nejen na svém areálu, ale i v širším okolí. Prostřednictvím konkrétních projektů a finanční podpory iniciativ v okolních obcích se snaží přispět k ekologické stabilitě a rozvoji druhové pestrosti. Program "Biodiverzita" má ambici do roku 2050 podpořit až 100 projektů, které by měly vést k vytvoření "zeleného prstence" kolem letiště. Praktické aplikace a příklady projektů V rámci programu bylo v roce 2023 podpořeno 12 projektů, které zahrnovaly různorodé aktivity od vytváření květnatých luk po instalaci umělých hnízd pro ptáky a zlepšení systémů zadržování dešťové vody. Mezi konkrétní projekty patří například zvýšení pestrosti agroekosystémů v Ruzyni nebo vzdělávací programy zaměřené na ekologii. Role modrozelené infrastruktury Letiště rovněž implementuje prvky modrozelené infrastruktury, které jsou součástí širších opatření EU taxonomie. Tyto infrastrukturní prvky jsou navrženy tak, aby podporovaly přirozený koloběh vody a zlepšovaly mikroklimatické podmínky, což přispívá ke zvýšení jakosti místních vodních a vegetačních zdrojů. Tento přístup nejenže zlepšuje ekologickou stabilitu v okolí letiště, ale také posiluje jeho sociální odpovědnost a snižuje dopad na životní prostředí. Skrze tyto iniciativy Letiště Václava Havla demonstruje, jak mohou velké instituce hrát klíčovou roli v podpoře biodiverzity a udržitelného rozvoje. Více o ESG projektech Letiště Václava Havla: https://www.prg.aero/environmentalni-odpovednost

Expertní dobrovolnictví zaměstnanců firem může mít hluboký a pozitivní dopad na ně, komunitu i samotné firmy. Tato forma angažovanosti umožňuje zaměstnancům uplatnit jejich odborné dovednosti a znalosti mimo tradiční pracovní prostředí, například při práci pro neziskové organizace nebo komunitní projekty. Zaměstnanci se nejenže učí nové dovednosti a rozvíjejí své sociální a profesní sítě, ale také získávají nový pohled na problémy, kterým čelí jejich komunity. Pro firmy toto představuje příležitost ukázat své sociální závazky a posílit korporátní kulturu založenou na společenské odpovědnosti a vzájemné podpoře. Kromě toho expertní dobrovolnictví zvyšuje spokojenost a motivaci zaměstnanců, což vede k lepším pracovním výkonům a snížení fluktuace zaměstnanců. Tímto způsobem dobrovolnictví slouží jako most mezi firemním sektorem a společností. Laskavý šálek Když se řekne Tchibo, pravděpodobně si představíte šálek voňavé kávy, za značkou se ovšem skrývá i velká inspirace v oblasti odpovědného podnikání a ESG. Společnost Tchibo dlouhodobě pomáhá s udržitelným pěstováním kávy farmářům v rovníkové oblasti „kávového pásma“. V roce 2019 se rozhodli předávat své kávové a prodejní know-how také sociálním kavárnám, které zaměstnávají lidi s různým hendikepem. Program Laskavý šálek probíhá formou expertního dobrovolnictví v rámci workshopu přímo v sociálních kavárnách. Zaměstnanci společnosti Tchibo předávají klientům své odborné znalosti i praktické rady nejen v přípravě kávy, ale i při obsluze zákazníků. Během workshopu, ušitého na míru, si klienti získané znalosti rovnou vyzkouší. Ročně takto Tchibo zdarma proškolí zhruba 80 zaměstnanců sociálních kaváren. V minulém roce Tchibo rozšířilo program o nový modul, který umožňuje klientům získat cenné zkušenosti přímo v obchodech Tchibo. Formou stáže si klienti vyzkouší běžný provoz v některé z prodejen v Praze v OC Atrium Flora, v Centru Novodvorská Plaza, či v Olomouci v OC Šantovka. Cílem programu je poskytnout klientům reálný náhled na fungování obchodu a přiblížit je k návratu do běžného pracovního prostředí. Závěrem Laskavý šálek není jen o poskytování know-how, ale také o vzájemném obohacení a posilování hodnot solidarity a lidskosti. Tchibo tak dává prostor nejen pro kvalitní kávu, ale také podporu a pomoc těm, kteří ji potřebují. Zdroje: https://www.tchibo.com/servlet/content/1052490/-/root-page/tchibo-company/spoleensk-odpovdnost.html https://www.tchibo.cz/laskavy-salek-c402042041.html https://www.ceskenoviny.cz/pr/zpravy/laskavy-salek-tchibo-startuje-novy-modul-pro-pokrocile/2377568

Co je ESG ESG je zkratka pro měřitelná kritéria, kterými lze hodnotit a porovnávat udržitelnost firem. Jde o oblast životního prostředí (Environment), společnost (Social) a oblast řízení podnikání (Governance). Historie ESG ​ ESG rámec byl poprvé použit Kofi Annanem, bývalým generálním tajemníkem OSN, v roce 2004. V roce 2005 pak byla vydána první studie "Who Cares Wins" vytvořená ve spolupráci s největšími institucionálními investory. Tato studie přinesla důležité poznatky o vztahu mezi finančním úspěchem a ESG faktory. ​ Co všechno za pojmy se k ESG váže si můžete přečíst v sekci Slovníček ESG . ESG zkrátka nemá jeden omezený význam, ale je spojováno s mnoha oblastmi - od vykazování dat udržitelnosti, po rating firem a udržitelné investování. ​ Co není ESG? ​ ESG se často srovnává s CSR (Corporate Social Responsibility) , které bylo v oblasti udržitelnosti donedávna často skloňováno. Jde však o dvě různé koncepce. CSR se zaměřuje převážně na dobrovolné aktivity podniků, které mají pozitivní vliv na společnost a životní prostředí, jako jsou dobročinné akce a charitativní podpora neziskových organizací a projektů. Na druhé straně ESG je systematický rámec , který hodnotí nefinanční výkonnost podniků ve třech hlavních oblastech ESG. ​ Proč řešit ESG? ​ ESG se stalo nedílnou součástí hodnocení hodnoty podniku . Bylo prokázáno, že společnosti s dobře fungujícími ESG postupy dosahují vyššího finančního růstu a optimalizace, nižší volatility, vyšší produktivity zaměstnanců, snížené intervence regulátorů a právních zásahů (pokuty a sankce), růstu tržeb a snížení nákladů. (např. studie NYU/Stern Centre for Sustainable Business) ​ ESG data se stávají důležitým kritériem pro investory , kteří se zajímají nejen o výkonnost podniků, ale také o jejich vliv na společnost a životní prostředí. Pro ty jde o důležité vodítko udržitelnosti a tedy rizikovosti firem do budoucnosti. Odběratelé jsou zase součástí dat velkých firem (např. v uhlíkové stopě, politik lidských práv, transparence), takže poptávka po ESG datech je aktuální už teď. Stejně tak spotřebitelé a zaměstnanci preferují podniky, které přijímají zodpovědný přístup a respektují environmentální a sociální otázky. ​ Podniky, které budou schopny plnit ESG kritéria a implementovat odpovídající opatření, budou lépe vybaveny pro růst a konkurenceschopnost v době, kdy jsou trhy ovlivněny přerušením dodavatelských řetězců, zvyšováním cen vstupních surovin a přímými hrozbami vyplývajících z klimatické změny. ​ Reporting dat udržitelnosti Nejčastěji se aktuálně ESG skloňuje ve spojení s nadcházející povinností firem vykazovat dat udržitelnosti v rámci směrnice CSRD: Pojďme se na ni podívat blíž. ​ EU směrnice CSRD ​ O sladění toho, co za konkrétní oblasti a data si lze pod jednotlivými pilíři představit, usiluje evropská směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) . Ta již vstoupila v platnost a firmy budou povinny reportovat svá data o udržitelnosti. Tento evropský rámec ESG je základem pro rozdělení témat projektů na našem webu. Kdo a kdy bude reportovat? ​ Jako první budou mít povinnost reportovat pod CSRD velké společnosti veřejného zájmu nad 500 zaměstnanců od roku 2024 (publikovat report ve 2025). Další na řadě budou od roku 2025 (publikovat report ve 2026) velké společnosti , které splní 2 ze 3 kritérií : - nad 250 zaměstnanců - obrat nad 1 mld. Kč - rozvaha aktiv nad 500 mil. Kč. Kótované malé a střední podniky (SMEs) , tedy ty, jejichž cenné papíry jsou obchodovatelné na burze, budou mít povinnost reportovat od 2026 (vydat report ve 2027). Nekótované SMEs budou moci reportovat dobrovolně. ​ Co se bude reportovat? Začínat se bude tzv. set 1 standardů ESRS . Ty jsou od léta 2023 vydané a firmy budou podle nich reportovat začínaje 2024 (ty velké a veřejného zájmu). Tyto standardy obsahují dvě části: 1) obecnou část tzv. ESRS S2 , kterou budou muset odreportovat všichni bez rozdílu. Týká se obecnějších věcí jako je byznysová strategie, řízení udržitelnosti ve firmě, řízení rizik a 2) tématická část : to jsou ony pilíře E-S-G a jednotlivá témata v nich. Konkrétně: ​ Životní prostředí (E) E1 - Klimatická změna E2 - Znečištění E3 - Voda E4 - Biodiverzita a ekosystémy E5 - Využívání zdrojů a oběhové hospodářství V reportu podle ESRS nejde pouze o výpis tvrdých dat v excelu, report bude i hodně o kvalitativních datech, tedy "povídací" - firmy budou například popisovat, jak mají nastavené politiky v konkrétních oblastech, jak v nich pracují s riziky, příležitostmi a dopady svých aktivit a jak mají nastavenou zpětnou kontrolu. V přípravě jsou ze strany poradní skupiny EFRAG i tzv. set 2 - sektorové standardy . Počítá se kolem 40 sektorů, jejich vydání je aktuálně plánováno na polovinu 2026. ​ Čím bude zpráva o udržitelnosti dle CSRD specifická? ​ - rozsah informací bude záležet na každé společnosti. Témata pro report bude vybírat na základě tzv. dvojí materiality (posouzení toho, jaký dopad má společnost na planetu a společnost a naopak, jak vnější prostředí ovlivňuje její byznys) - z aměřuje se na hodnocení příležitostí, rizika a dopadu , který podnik má v ESG oblastech - důležité jsou cíle a plány v jednotlivých oblastech ESG - tedy středně/i dlouhodobá perspektiva, nejen data za uplynulý rok. - zpráva bude ověřena auditorem (úroveň auditu "limited assurance"). - zpráva bude strojově čitelná (reporty budou nahrány do evropské knihovny a mohou být snáze porovnatelné), XBRL formát. ​ Cílem prezentovaných projektů je ukazovat opatření, díky kterým firmy mají k dispozici relevantní ESG data a především pak vykazují posun k větší udržitelnosti v čase . To je i záměr směrnice CSRD. Nestačí data pouze sbírat, ale také s nimi dlouhodobě pracovat a zlepšovat svůj výkon v oblastech ESG na základě konkrétních opatření, projektů a inovací. ​ Co se bude v rámci směrnice CSRD a standardů ESRS vykazovat? Lidé (S) S1 - Vlastní zaměstnanci S2 - Pracovníci v hodnotovém řetězci S3 - Dotčené komunity S4 - Zákazníci a koncoví uživatelé Řízení podnikání (G) G1 - Obchodní chování ​ ​ Klima – cíle, uhlíková stopa, dekarbonizace, energie – spotřeba a mix Znečištění – emise do vody a vzduchu, anorganické a nebezpečné látky, látky poškozující ozonovou vrstvu Voda – spotřeba vody, recyklovaná voda, oblasti ohrožené suchem Biodiverzita a ekosystémy – chráněné oblasti, půda, odlesňování, fauna a flora Cirkulární ekonomika – materiálové vstupy a výstupy, nakládání s odpadem, recyklace, udržitelné obnovitelné materiály Životní prostředí ​ ​ Zaměstnanci – bezpečnost práce, možnost zpětné vazby, charakteristika zaměstnanců, rovnost odměnování, diverzita, diskriminace Pracovníci v hodnotovém řetězci – rizika a dopady, komunikační kanály, sledování incidentů Komunity – zájmy a názory dotčených komunit, jejich zapojení, CSR projekty, charita, filantropie Spotřebitelé a koncoví uživatelé – zájmy a názory zákazníků, komunikace a její kanály, bezpečnost produktů Lidé ​ ​ Obchodní chování – firemní kultura a obchodní zásady, whistleblowing – ochrana oznamovatelů, vztahy s dodavateli, prevence korupce a úplatkářství, lobbying, platební praktiky Řízení podnikání

< Back PRUSA Research Na otázky odpovídá Vladimír Víšek, Sustainability Manager 1. Jak vnímáte ESG směrem k vašemu sektoru podnikání, co je pro vás zásadní? V rámci procesu identifikace významných témat, ve kterých má naše společnost dopad, jsme získali podněty od našich kolegů, dodavatelů, zákazníků a širší 3D tiskařské komunity. Mluvili jsme se zástupci neziskového sektoru a akademické půdy. V naší strategii udržitelnosti se snažíme pokrýt celý hodnotový řetězec firmy. Od dodavatelů až po to, co se s 3D tiskárnou stane, když doslouží. Specifické a důležité pro naše odvětví je: z čeho se tiskne, co se tiskne, a jak se dá tento materiál znovu využít. 2. Kde vidíte přínos v udržitelnosti konkrétně pro vaši firmu? Je to mix věcí. Držet krok s dobou nebo ho udávat. Pohled na byznys z jiného úhlu může přinést inovace, nové obchodní příležitosti, vymezení se vůči konkurenci atd. Dále také nadcházející povinnost nefinančního reportingu, který je vlastně aktuální již několik let. Velké firmy, které si vás prověřují jako dodavatele, již dnes chtějí vědět, kde a jak vyrábíte, jaký máte dopad na životní prostředí atd. 3. Kde naopak rizika, těžkosti? Schází vám v Česku něco, co by pomohlo? Téma udržitelnosti je dle mého názoru v České republice hodně polarizované, ideologicky zabarvené. V mnoha oblastech také často příliš teoretické, bez možnosti efektivně měřit jeho přínosy. To pak přirozeně naráží na překážky uvnitř i mimo firmu. 4. Co aktuálně plánujete v oblastech ESG? Plánujeme vylepšit náš produktový pas (Prusa Product Passport) a rozšířit ho na více produktů. Dále se soustředit na recyklaci 3D tiskového odpadu v místě kde vzniká. Zde jsme navázali skvělou spolupráci s globální komunitou Precious Plastic. 5. Co byste doporučili firmám, které s ESG začínají? Netvořit agendu od stolu, ale spoluvytvořit ji s nejdůležitějšími stakeholdery. A od začátku brát téma jako analýzu příležitostí a rizik. Efektivní ESG strategie s reálným dopadem musí být úzce navázaná na core byzynys firmy. Previous Next

< Back Malfini Na otázky odpovídá Tomáš Holub, Lead Project Manager 1. Jak vnímáte ESG směrem k vašemu byznysu? ESG je pro MALFINI výzvou, a především závazkem z titulu nabízeného sortimentu. Zatím vnímaný tak trochu jako krok do neznáma, protože kompletní legislativa ještě nevešla v platnost. Jsme si vědomi, že textilní průmysl má dopady na ekologii v celé šíři dodavatelského řetězce. 2. Kde vidíte přínos v udržitelnosti pro vaši firmu? Do budoucna bude udržitelný přístup nejen v businesse nezbytností, souvisí s klimatickými i společenskými změnami. Kdo se stane lídrem – bude mít konkurenční výhodu. 3. Kde naopak rizika, těžkosti? Složité nejen pro náš sektor může být ovlivňování dodavatelského řetězce od jeho počátků. Dopady vlastní činnosti MALFINI jsou v porovnání s celým procesem minimální. To je však typické pro charakter naší obchodní činnosti. Budoucnost bude záležet na finální podobě legislativy. 4. Uvádíme váš projekt instalace FVE a částečná energetická soběstačnost, máte nebo plánujete další zlepšení nebo konkrétní opatření v oblastech ESG? V rámci zpracované strategie ESG se MALFINI dlouhodobě zaměřuje na všechny tři oblasti – sociální, environment i správu a řízení firmy. Mezi nejvýraznější můžeme zařadit připravované výrazné rozšíření stávající FVE, robotizaci logistiky i nabídku vybraných produktů s podílem recyklovaného materiálu s mezinárodní certifikací. Spolu s dalšími projekty je ambicí MALFINI stát se lídrem ve svém oboru. 5. Co byste doporučili firmám, které s ESG začínají? Sami se vidíme teprve na začátku naší ESG cesty. Je potřeba se na ESG podívat komplexně, z nejvyšší úrovně řízení. Jde o velkou změnu v uvažování chodu firmy, a to může trvat. Určitě bychom doporučili konzultovat ESG s odborníky, kteří mají detailní vhled na legislativu. Má smysl zvažovat investice do FVE, v době krizí je energetická soběstačnost obrovskou výhodou. Nicméně z vlastní zkušenosti jsme se přesvědčili, že i zdánlivě nevýznamné drobnosti jsou důležité a mají svůj význam. Příkladem může být projekt „Udržitelné balení“, jehož výsledky předčily původní očekávání. Snížení uhlíkové stopy našeho balení vedlo k výrazným ekonomickým úsporám. Previous Next