Vyhledávání

Proč se firmy začínají dívat na obaly jinak Obal je nedílnou součástí každého výrobku – chrání obsah, zajišťuje manipulaci, nese značku. Zároveň ale představuje významný zdroj odpadu a uhlíkové stopy. Podle Eurostatu připadá na každého obyvatele EU ročně v průměru více než  190 kg obalového odpadu , přičemž podíl plastových obalů stále roste. Výzvy spojené s materiálovou náročností, recyklovatelností a závislostí na fosilních zdrojích dostávají obalové hospodářství do popředí debat o udržitelnosti. Firemní strategie se proto stále častěji snaží propojit funkční požadavky s ekologickými principy – ať už jde o snižování objemu obalů, hledání alternativních materiálů nebo zavádění principů oběhového hospodářství. Sonnentor: odpovědnost zabalená jinak Společnost  Sonnentor , známá výrobou čajů a koření z ekologického zemědělství, se rozhodla přehodnotit i vlastní přístup k balení. Zatímco dříve byly hlavním tématem certifikace surovin, v posledních letech firma hledá cesty, jak sladit ekologické hodnoty i na úrovni obalů. Jedním z řešení, které testuje, jsou  biologicky rozložitelné obalové vložky  na bázi přírodních materiálů – např. z houbového mycelia. Cílem není jen nahradit plast, ale najít materiály, které se po splnění své funkce vrátí do přírodního cyklu bez potřeby průmyslové recyklace. Takový přístup ukazuje, že změna v obalovém hospodářství se nemusí omezit jen na recyklaci nebo snížení gramáže. Firmy jako Sonnentor ukazují, že je možné zvažovat celý životní cyklus obalu – od suroviny až po jeho konec – a hledat řešení, která jsou kompatibilní s přírodou. Co přináší odpovědné obalové hospodářství Méně je víc Minimalizace vrstev, výplní a nadbytečných obalových prvků je prvním krokem. Úspora materiálu znamená nejen méně odpadu, ale i menší logistickou a emisní zátěž. Alternativy k plastům Vedle papíru nebo skla se objevují i nové bio-materiály – například mycelium, lisovaný karton s přírodním pojivem nebo obaly z mořských řas. Jejich hlavní výhodou je  rozložitelnost bez zátěže pro odpadový systém . Lokální výroba a krátké dodavatelské řetězce Zvlášť u výplňových nebo sekundárních obalů má smysl hledat  regionální řešení . Nejen kvůli uhlíkové stopě dopravy, ale i kvůli stabilitě dodávek a snížení závislosti na globálních plastech. Od obalu zpět k obsahu Případ Sonnentor ukazuje, že zodpovědnost vůči životnímu prostředí nemusí končit u produktu samotného. Obal je první věc, kterou zákazník drží v ruce – a zároveň poslední, která končí v koši. Firmy, které dnes hledají alternativy ke konvenčním obalům, nejen snižují svůj environmentální dopad, ale zároveň ukazují směr, kterým se může vydat celá ekonomika. Odpovědné obalové hospodářství se tak z čistě logistické disciplíny stává  viditelnou součástí firemní udržitelnosti .

Odpad v módním průmyslu jako vedlejší produkt stylu Módní průmysl patří mezi největší producenty emisí skleníkových plynů, spotřebitele vody a zdroj nevyužitého odpadu. Přes 100 miliard kusů oblečení se vyrobí ročně, přičemž více než 60 % z nich končí v odpadu během několika let – někdy i měsíců. V roce 2025 zůstává tento model „nakup-vyhoď“ jednou z největších výzev pro environmentální pilíř ESG. Podle Ellen MacArthur Foundation se ročně vyrobí více než 100 miliard kusů oblečení , přičemž až 60 % z nich je vyřazeno do tří let . Textilní odpad tak tvoří významnou část komunálního odpadu – například v Evropě je to v průměru 11 kg textilu na osobu ročně . Fast fashion  urychlila tempo spotřeby, ale zároveň přetížila odpadovou infrastrukturu i planetární limity. Recyklace textilu je stále nízká – odhaduje se, že méně než 1 % použitých textilií se globálně recykluje do nového oblečení. O to větší význam mají modely, které prodlužují životní cyklus výrobků. Firemní odpovědnost: víc než třídění Pro firmy v módním a obuvnickém průmyslu tak vzniká prostor pro zásadní roli: místo soustředění na „end-of-life“ řešení (tedy likvidaci) mohou přesměrovat pozornost k  prodloužení životnosti  a  materiálové cirkularitě . Případová studie: CCC a druhý život obuvi Od roku 2022 provozuje síť CCC projekt  „Dejte svým botám druhý život“ , ve kterém zákazníci mohou odevzdat zachovalou obuv k opětovnému využití. Obuv putuje přes partnerské neziskové organizace (např. Člověk v tísni) lidem v tíživé sociální situaci. Podmínkou je dobrý stav a nositelnost – nejde o recyklaci, ale o  re-use . Projekt má přímý  environmentální přínos : prodlužuje životní cyklus výrobků, snižuje poptávku po nové výrobě a omezuje materiálový odpad. Z hlediska ESG reportingu spadá pod témata „odpady“ a „produktová odpovědnost“. V roce 2023 bylo díky programu odevzdáno více než 80 000 párů obuvi , které místo skládek našly nové využití. Inspirace ze zahraničí: Patagonia a opravitelnost Americká značka Patagonia jde ještě dál – dlouhodobě propaguje model  „repair, reuse, recycle“ . Kromě toho, že nabízí možnost opravy staršího oblečení, provozuje i vlastní secondhand platformu  Worn Wear , kde se prodává použité zboží značky. Firma se zároveň zasazuje o legislativu proti tzv. „plánovanému zastarávání“. Tento přístup má silnou environmentální logiku: oprava a znovupoužití snižují potřebu výroby z primárních surovin, což je klíčové zejména u energeticky náročných materiálů (např. polyester, merino). Závěr: Dlouhověkost jako ESG kritérium Příklady CCC a Patagonie ukazují různé cesty, jak firmy mohou přispět ke zmírnění dopadů odpadu v módním průmyslu . Zatímco CCC pracuje s modelem darování, Patagonia zdůrazňuje opravitelnost a cirkulární byznys model. Společným jmenovatelem je snaha dát produktům druhou šanci  – ať už ve skříni jiného majitele, nebo po opravě. V prostředí, kde se cirkularita stává stále důležitějším ESG tématem, může být právě dlouhověkost produktů novým standardem odpovědného podnikání .

Teplý oběd jako konkrétní pomoc Projekt Oběd pro dalšího , který odstartoval už v roce 2015 , představuje jednoduchý, ale účinný CSR koncept: host může zakoupit poukázku na oběd za 90 Kč , kterou Ambiente promění ve „kartičku na oběd“ a předá ji spolupracujícím neziskovým organizacím. Ty ji rozdávají lidem v těžké životní situaci—např. bez domova, samoživitelkám či seniorům . Projekt skupiny Ambi Oběd pro dalšího Sociální dopad v praxi: konkrétní příběhy Organizace Jako doma  využívá poukázky nejen jako jídlo, ale i jako motivační nástroj , který přináší klientům radost a posílení sebevědomí. Pragulic  dostává v průměru asi 30 obědových kartiček měsíčně , které klienti oceňují—zejména ti, co se často zdržují v centru Prahy, takže mohou využít restaurace Lokál. Nový prostor  rozdává poukázky primárně prodejcům ve finanční tísni, handicapovaným či nováčkům, v rámci motivačních soutěží: nováčci dostávají 5–6 kusů měsíčně , ostatní 2–3. Paní Věra, která pracuje v Metráži, si oběd často nechá zabalit s sebou a vychvaluje projekt: „Využívám jej po práci... nejčastěji v Lokálu U Jiráta“… a občas i v cukrárně Myšák. Díky možnosti nákupu poukázek online se projekt dramaticky rozšířil. Za poslední tři roky se rozdal takový počet obědů, jaký se dříve rozdal za celých pět let - spolu téměř 4 000 teplých obědů. Trendy pro CSR: co projekt dokonale naplňuje Trend Jak ho projekt naplňuje Integrované CSR Pomoc vychází přímo z byznys modelu restaurací – jídlo jako služba se proměňuje ve společensky odpovědný čin. Zapojení zákazníků Host kupuje laskavost přímo – aktivně se podílí. Partnerství s neziskovým sektorem Spolupráce s organizacemi jako Jako doma, Pragulic, Nový prostor a další – systematická a dlouhodobá. Transparentnost a měřitelnost Sdílení dat (např. 30 kartiček/měsíc, 4 000 obědů) zvyšuje důvěru a ukazuje dopad. Živá zkušenost a lidské příběhy Citace od klientů i sociálních pracovníků přidávají hloubku a autenticitu. Závěr: malý akt, velký význam Projekt Oběd pro dalšího  není pouze o jídle. Je to o důstojnosti, společenské inkluzi a konkrétní, měřitelné pomoci . Atmosféra restaurací Ambiente se díky němu stává místem, kde se solidarita stává každodenním gestem. A to platí i v době, kdy jsou CSR strategie často komplexní—tento model dokazuje, že účinná pomoc může být i jednoduše podaná. Více o projektu: zde.

< Back Wienerberger Na otázky odpovídá Kristýna Vobecká, ESG managerka 1. Co znamená ESG směrem k vašemu byznysu? ESG pro nás znamená kvantifikovatelné cíle a strategii, jak jich v oblastech, které ESG postihuje, dosáhnout. A za tím se samozřejmě skrývají také konkrétní projekty z daných oblastí. Přímo pro byznys stavebnictví to podle mě hlavně znamená cestu k dekarbonizaci a co největší snižování dopadů výroby na životní prostředí. Samozřejmě to pro nás také znamená nové požadavky na ESG reporting, na kterém již pracujeme. 2. Kde vidíte přínos v udržitelnosti pro vaši firmu? Udržitelnost není přínos ale nutnost. Už podstata toho slova však skrývá svůj hlavní přínos – firmy, které bude ke svému podnikání přistupovat udržitelně, se také na trhu dlouhodobě udrží a budou schopné reagovat na to, co nám budoucnost přinese. 3. Kde naopak rizika, těžkosti? Riziko pro náš trh může být v tom, že představy firem o udržitelnosti se mohou značně lišit a to, co firmy o svých udržitelných strategiích tvrdí, nemusí být nutně skutečně udržitelné. To by měl snad částečně ošetřit ESG reporting a další evropské směrnice, například ta proti greenwashingu. 4. Co jsou ve vašem sektoru stěžejní témata v oblasti udržitelnosti/ESG, na která se zaměřuje nebo to máte v plánu? Jak jsem již zmiňovala, jedná se hlavně o pilíř E, tedy dekarbonizace, cirkulární ekonomika, ochrana biodiverzity. Ale sociální odpovědnost je také velmi důležitá, to pro nás znamená podpora komunit v okolí našich závodů, starost o zaměstnance a důraz na bezpečnost práce, projekty na podporu znevýhodněných a lidí v nouzi nebo třeba diverzita našich pracovních týmů, kde se dlouhodobě snažíme podporovat % žen v našich řadách. Etika podnikání, antikorupční politika, transparentnost řízení podniku – to potom vnímáme jako dlouhodobou nezbytnost a samozřejmost. 5. Co byste doporučili firmám, které s ESG začínají? Nebojte se toho a prostě začněte. Také bych doporučila začít analýzou současného stavu a materiality a potom si aspoň na částečný úvazek najmout někoho, kdo se tomuto tématu bude dlouhodobě interně věnovat. A nakonec, pokud to myslí „upřímně“, by mělo být ESG prioritou vedení společnosti, aby to mělo skutečný dopad do strategie a fungování dané firmy. Previous Next

Zásady ochrany osobních údajů návštěvníků webu ESG v praxi. Ochrana a zpracování osobních údajů Na této stránce informujeme návštěvníky tohoto webu o způsobech zpracování osobních údajů. Správcem osobních údajů je společnost provozovatel webu www.esgvpraxi.cz Veronika Doubnerová. Dále také jen Správce. Správce při zpracování osobních údajů dodržuje povinnosti stanovené právními předpisy, zejména zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a obecným nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679, o ochraně osobních údajů (GDPR). Provozovatel webu www.esgvpraxi.cz není povinnen ve smyslu GDPR jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů. Na webu www.esgvpraxi.cz se sbírají osobní údaje: e-mail, jméno a příjmení návštěvníků, pouze obecná data o návštěvnosti, která sbírá přímo systém Wix. Nakládání s osobními údaji probíhá plně v souladu s platnými právními předpisy, včetně obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). S jakýmikoliv připomínkami je možné obrátit se na adresu esgvpraxi@gmail.com . Tato pravidla jsou účinná od 8. 3. 2023.

< Back SIKO Koupelny & Kuchyně Na otázky odpovídá Lenka Lehečková, Communications Manager 1. Jak vnímáte ESG směrem k vašemu byznysu? Především jako komplexní téma, které zasahuje do všech aktivit našeho podnikání, jak do byznysu samotného, vztahů tak i do našich investic, s přesahem ke společenské odpovědnosti. Co se týče našeho byznysu, zavázali jsme se, že budeme usilovat o uhlíkovou neutralitu, podporovat obnovitelné zdroje energie, …celkově usilovat o větší udržitelnost našeho podnikání. Previous Next